Karpální tunely jako nemoc z povolání

Cítíte brnění, pálení a trnutí v prstech, máte snížený cit v konečcích prstů, obtížně se Vám manipuluje s malými předměty a prsty rukou Vás bolí i v klidovém stavu, zejména v noci? Pak zřejmě trpíte onemocněním karpálních tunelů.

Syndrom karpálního tunelu patří mezi nejčastější uznané nemoci z povolání, který je zařazen do seznamu nemocí z povolání podle kapitoly II, položky 10, přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Odborně jde o nemoc periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování, s klinickými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.

Objevuje se u celého spektra profesí, které používají velkou svalovou sílu nebo velký počet opakujících se stereotypních pohybů. Může se však vyskytnout i u méně fyzicky namáhavých profesí jako důsledek ergonomicky nevhodného uspořádání pracoviště.

Aby byl syndrom karpálního tunelu uznán jako nemoc z povolání, musí být splněna celá řada podmínek.

Prvním předpokladem je, že při vstupní prohlídce do zaměstnání zaměstnanec neuváděl žádné zdravotní omezení horních končetin, které by poukázaly na přítomnost stejných nebo obdobných potíží ještě před nástupem do zaměstnání.

Dalším předpokladem je, že musí být lékařsky ověřeno, že jde o středně těžkou poruchu vedení tímto nervem v karpálním tunelu. To se prokazuje přístrojovým vyšetřením, elektromyografií, kdy se pomocí speciálních elektrod změří vedení nervového vzruchu nervem, a to v souladu s metodickým pokynem. Nesmí jít přitom o krátkodobé onemocnění, ale musí být chronické, tj. musí být dokumentováno v záznamech závodního lékaře nebo praktického lékaře pacienta.

Aby se prokázalo, že onemocnění vzniklo opravdu v souvislosti s výkonem práce, nikoliv v důsledku nadměrného zatěžování v důsledku například sportu, práce v domácnosti nebo na zahradě, je zapotřebí ověřit pracovní podmínky prostřednictvím příslušné hygienické stanice. Hygienici se dostaví na příslušné pracoviště a měří jednotlivé síly, které se při práci používají, a frekvenci pohybu pomocí přístrojového vybavení. U cca poloviny případů syndromu karpálních tunelů středního stupně závažnosti nedojde ke splnění této podmínky.

Zároveň je třeba zdůraznit, že, aby mohl být syndrom karpálního tunelu uznán jako nemoc z povolání, je zapotřebí, aby byl poprvé objektivně zjištěn v takové klinické formě, která ho za splnění dalších podmínek umožní uznat za nemoc z povolání, před uplynutím 6 měsíců ode dne ukončení výkonu práce, která podle současných lékařských poznatků může onemocnění způsobit.

Uznávání syndromu karpálních tunelů jako nemoci z povolání je dlouhodobý proces. Lékaři z Kliniky pracovního lékařství musí odborně prostudovat veškerou lékařskou dokumentaci, aby ověřili všechny potřebné informace. Zvlášť důležitá je přítomnost poškozeného zaměstnance na pracovišti při šetření hygienické stanice, aby zkontroloval, zda zaměstnavatel záměrně nezměnil pracovní podmínky, za kterých zaměstnanec vykonával typickou pracovní směnu.

Byla Vám uznána nemoc z povolání pro syndrom karpálního tunelu?

Autorka článku je JUDr. Petra Kubínová, advokátka, nahráno dne 7. 2. 2024.

Více na https://www.nemoci-zpovolani.cz.