Kdy vzniká škoda na havarovaném vozidle

Nejvyšší soud ČR se v nedávné době vyjádřil k okamžiku vzniku škody na havarovaném vozidle, což je skutečnost důležitá nejen pro určení počátku promlčecí doby pro uplatnění nároků z titulu poškození vozidla třetí osobou, ale i pro využití postoupení takové pohledávky.

V případě poškození vozidla vzniká vlastníkovi vozidla škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla, a to bez ohledu na postup poškozeného a na využití způsobu a metody vyčíslení takové škody. Škoda v takovém případě spočívá v rozdílu mezi obecnou hodnotou vozu před škodnou událostí a jeho sníženou hodnotou po havárii. Není přitom podstatné, zda věc byla následně opravena či nikoliv, neboť výše škody není závislá na tom, jak poškozený s věcí naloží, tedy např. zda ji někomu daruje, prodá nebo vymění a za jakou cenu (protihodnotu).

V případě, že poškozený nechá vůz opravit, může být výše škody vyjádřena i cenou opravy, která zahrnuje opravu poškozených částí vozu, s případným odečtením částky odpovídající zhodnocení vozidla jeho opravou oproti původnímu stavu. V praxi se někdy používá toto vyčíslení jako tzv. rozpočtové, tj. předpokládanou cenou opravy, která dosud nebyla provedena. To však nic nemění na tom, že vlastníkovi vozu vzniká škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla.

U nároku na náhradu za pronájem náhradního vozu je situace odlišná, neboť zde se škoda neprojevuje snížením hodnoty havarovaného vozu, nýbrž se odvozuje od dočasné nemožnosti jej po dobu opravy používat. Škoda pak vzniká, jestliže si poškozený náhradní vozidlo skutečně pronajal a vynaložil v souvislosti s tím vyšší náklady ve srovnání s náklady, jež by jinak měl s provozem svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození. Teprve tehdy se majetkový stav snižuje tím, že poškozený takové zvýšené (avšak nutné a účelné) náklady skutečně vynaloží, a tedy škoda vzniká zaplacením půjčovného za náhradní vůz. To odpovídá i ustálenému soudnímu výkladu k § 442 odst. 1 obč. zák., podle nějž do doby, než dlužník (zde poškozený) zaplatí dlužnou částku svému věřiteli (zde pronajímateli vozidla), nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla. Nová právní úprava dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o tom, že samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku je považováno za škodu, se v tomto případě neuplatní vzhledem k aplikaci občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na daný případ.